**Elowen**

Řev se dere z Malakorova hrdla, zvířecí zvuk, který mi vibruje v kostech a odráží se od kamenných zdí jako hrom v jeskyni. V očích mu plane nespoutaný oheň, půlnoční hlubiny nyní víří stříbrnými záblesky, a jedním plynulým pohybem se ve vaně postaví na nohy, přičemž z jeho mohutného těla stékají potoky vody, které se ve svitu svíček třpytí jako tekuté stříbro. Stále sedím obkročmo na je