**Elowen**

Svět nekončí. Jen se roztrhne na kusy a pak se srazí zpátky k sobě ve špatném pořadí. Jednu vteřinu je tu oheň, křik, oči Syndikátu upřené na mě – a pak se všechno zhroutí do umbralu. Studený, nekonečný umbral. Tvrdě dopadneme na podlahu, kusy dřeva pod námi praskají a do vzduchu vyletí oblak prachu. Stará chatrč zasténá, jako by byla stejně překvapená z toho, že nás vidí, jako jsem já,