**Malakor**

Gideonův dech se při pohledu na mě zadrhne a oči za zamlženými brýlemi se mu rozšíří. Přesto, místo aby mi odpověděl – jak by to udělal každý příčetný tvor – vrhne se kupředu, popadne plnou hrst mého rukávu a zasyčí mi do tváře jako rozzuřená pouliční kočka.

„Schovej se,“ vyštěkne. „Nebo takhle – přestaň – zářit.“

Kdyby mě nepožíral strach a zuřivost, možná bych se i zasmál. Sklopím zr