**Gideon**

Pohybujeme se už celé hodiny spletitým podrostem, přes mělké potoky, které se pod sluncem lesknou jako rozbité sklo, kolem zničených plotů, které kdysi vyznačovaly hranice, na něž už si nikdo nevzpomíná, a les přesto nijak nepolevuje. Naopak, čím hlouběji postupujeme, tím je drsnější. Malakor kráčí vedle mě se zběsilým klidem bouře čekající na propuknutí, stíny se kolem něj vlní jako ne