**Elowen**

Křičím. Ten zvuk ze mě vyráží dřív, než si vůbec uvědomím, že ho vydávám, syrový, divoký a nezkrocený, rve mi hrdlo jako něco živého. Nezní to lidsky. Nepůsobí to lidsky. Působí to jako žal, který dostal plíce. Jsem uprostřed proměny, když se to stane. Napůl přízrak, napůl já, změna mi pálí v žilách, kosti mi křičí, jak se síla valí ven a stíny se mi už trhají kolem končetin, když vtom