**Elowen**

Utíkáme. Klec sebou škube kupředu v rytmu těžkých bot a stínů. Mříže bzučí, jak se Malakorova temnota uzamyká kolem rámu, zpevňuje ho, vyrovnává nárazy a brání mi narazit kostmi přímo do oceli pokaždé, když příliš ostře zahneme za roh. Ten pohyb mi vysílá pulzy do lebky, až se svět kymácí. Temná magie se tlačí ze všech povrchů, ze zdí, podlahy i stropu a z prostoru mezi nádechy – oblast