**Elowen**

Smích z místnosti vyprchá a Seb zůstává uvolněný. Je to nenápadné, ale všimnu si, že nemá stažená ramena. Ruce má volně položené na stehnech, jedno koleno mu poskočí, než se úplně zklidní. Jeho oko pomalu sleduje světlo ohně, jak se míhá po kameni. Jako by nečekal, až se ta chvíle rozplyne; je mu zkrátka dobře. Páska přes oko je na jeho pleti tmavá, kůže mizí v jeho vlasech, do hladka o