Kaelia

„Hepčí!“

Kýchla jsem tak silně, až se mi škublo celé tělo. V nose mě zašimralo, rychle jsem si ho stiskla a popotáhla.

„Má paní, jste v pořádku?“ zeptala se vedle mě Linnea, její jemný hlas byl jako obvykle plný starosti.

Přikývla jsem a promnula si nos. „Jo, možná na mě někdo myslí,“ zamumlala jsem pobaveně.

Linnea se tomu usmála a zatahala mě za rukáv. „Má paní, podívejte! Líbí se vám ty