Kaelia

Přitiskla jsem si bříška prstů ke spánkům a jemně je masírovala, abych zklidnila horko, které se mi plazilo pod kůží. Loket jsem měla opřený o stůl a prsty jsem bubnovala do dřeva v nepravidelném rytmu – dělala jsem cokoli, jen abych se rozptýlila a nemyslela na to, že mě mé vlastní tělo zrazuje.

Ten rytmus zněl jako přecházení šelmy v kleci. Protože přesně tím jsem byla.

Odsouzenou, zahn