Kaelia

Rozšířily se mi oči. Zamrkala jsem a pak ještě jednou. Dokonce jsem musela zamrkat i potřetí, když jsem zírala na muže před sebou, než mi konečně došla pravda – tohle nebyla moje představivost.

Byl skutečný.

Ze rtů mi uniklo tiché hlesnutí. „Co to sakra vidím...?“ zamumlala jsem si pod fousy.

Jak si mohou být dva lidé tak moc podobní?

Znovu jsem se na něj zadívala, naprosto ignorujíc způsob