Sleduji, jak se Briellina vlčice vrhá na Maddoxe, a zběsile se podívám na Rykera. Když vidím, že se ohýbá smíchy, vrhnu na něj zamračený pohled. ‚Asi budu jediná, kdo s tím něco udělá,‘ pomyslím si a rozběhnu se k rvačce. Hádám, že to upoutalo Rykerovu pozornost, protože jeho smích se změní v obavy, když se snažím do té šlamastyky vložit. „Nechoď do té rvačky, Sienno,“ křičí Ryker přes hlasité vrč