Vítr mi cuchá srst, když pádím lesem a Vesper s Maddoxem mi běží v patách. Ohlédnu se a vidím, že Vesper je těsně za mnou, ale Maddox ztrácí tempo a zaostává. Zastavím se a otočím k němu, abych mu dala čas mě dohnat. Doběhne po mém boku a zastaví, aby popadl dech. Teprve teď si uvědomím, o kolik vyšší nad ním jsem. Protože s ním ve vlčí podobě nedokážu mluvit, použiji hlavu a naznačím směrem k mým