Prodrala jsem se zástupem a táhla Lyru za sebou, ale když jsem došla tam, odkud vycházel ten pláč, nebyla to moje matka. Byla to Brielle, schoulená do klubíčka, která křečovitě svírala Declanovu dětskou deku, zatímco ji Caleb s očima zalitýma slzami utěšoval.

Davu to vyrazilo dech, když na mně spočinuly jejich oči, což přimělo Caleba podívat se mým směrem a tehdy jsem zahlédla svého otce, jak obj