V kuchyni je relativně ticho, s výjimkou rytmického škrábání mého pera a slabého klapotu kláves na notebooku. Ranní světlo prostupuje skrz různé lamelové okenní rolety v kuchyni a vrhá na ostrůvek a jídelní stůl měkkou zlatavou záři a vzory stínů. Je to ten druh světla, který by měl působit klidně.

Ale nepůsobí. Dnes ne.

Přede mnou jsou rozložené právní dokumenty, které Sienna dostala už dřív – na