V úterý, když mi skončí poslední dopolední přednáška a dorazím domů, nechci nic jiného než se schoulit s něčím slaným a s někým, před kým nemusím předstírat, že jsem v pořádku.

Naštěstí mám obojí připravené.

Patou za sebou zabouchnu dveře ložnice a svalím se na postel, v jedné ruce telefon a ve druhé napůl snědený sáček chipsů s příchutí zakysané smetany a cibule. Plechovka limonády se rosí na noč