Šklebím se nad vlastními myšlenkami, protože už je to tak dlouho, co jsem s někým vedla pořádný rozhovor. I když jsou lidé pracující v domě milí, o čemž jsem přesvědčená, nebudu vůbec vědět, o čem s nimi mluvit. Proto dávám přednost knihám před lidmi.

Vstávám z postele a zakňučím, protože jsem tak rozbolavělá, že sotva chodím. Na nočním stolku leží další léky proti bolesti a vedle nich sklenice v