Jace mě zezadu obejme a zasype mi záda a ramena polibky, čímž mě něžně probouzí.

„Nemůžu ještě chvilku spát?“ postěžuju si, toužíc se k němu víc přitulit.

Jeho levá dlaň – jeho obrovská dlaň – mi zakryje břicho. Tělem se mi rozlije teplo. „Pospávala jsi celé dopoledne. Obvykle vstáváš brzy. Jsi nemocná?“ Zní ustaraně. „Chceš, abych zavolal 112, nebo tě vzal na pohotovost?“

Zasměju se a přetočím s