Chybí mi každičký den v týdnu. Byla tak plná života, její smích byl nakažlivý. Není jediná chvíle, kdy bych nelitovala toho, že jsem stiskla spoušť a zabila ji.

Po tvářích mi stékají slzy. Právě ve chvílích, jako je tahle, kdy už je toho na mě moc, toužím po té otupělosti, kterou přinášejí drogy.

Caleb se vrátí do obýváku a já si rychle utřu obličej; nechci, aby se mě vyptával na Claru nebo na to,