Aurelia, Cassian a Juno byli pryč většinu dne. Sedím v houpacím křesle na verandě před domem a sleduji příjezdovou bránu, jestli se neobjeví nějaké známky jejich návratu, a přitom přemýšlím o tom, co nám dnes ráno řekla.

*Nestojíš mi za můj čas.*

Bože, to bolelo. A ne, že bych si měl právo stěžovat, ne po tom, co jsem udělal, ale zasáhlo mě to jako jedoucí vlak.

Toby má pravdu. Musím si připravi