Proženu se kolem Caleba a Moseho a přitom z plných plic zaječím: „Ariano!“

Ona a Valentin se zastaví uprostřed zahrady. Jsem tak šťastná, že je v pořádku, že k ní běžím rovnou s objetím. „Nemáš tušení, jak moc jsem se o tebe bála,“ řeknu, zatímco ji pevně svírám v náručí.

„Aurelie?“ Zní stejně překvapeně, jako když já vidím ji.

„Ano,“ potvrdím.

Ariana odtáhne hlavu, aby se na mě mohla lépe pod