Srdce mi tluče tak rychle, že mi co nevidět vyskočí z hrudi. Zatímco mé oči vidí malého chlapce, který jako by Griffinovi z oka vypadl a hraje si na koberci s hračkami, můj mozek ještě nestíhá pobrat, co se děje. Dívá se na mě, s očima jako má Griffin, plnýma poznání.

Moje duše i tělo, celá má bytost poznává, že ten malý chlapec je můj.

„Mami, ty už nejsi v nebi?“

Po čtyřech se k němu doplazím,