Když Aurelia neprotestuje, vezmu ji do náruče a jdu s ní do našeho pokoje. Postel je plná polštářů jen proto, že je Aurelia má ráda. Většinou ale stejně skončí na podlaze. Jen se staví mezi mě a Aurelii.

Opatrně Aurelii položím na postel. Její prsty se obtočí kolem mého trička, aby mi zabránily odejít. Lehnu si vedle ní, tváří v tvář. Jsme si tak blízko, že se naše dechy prolínají.

„Je ti lépe?“ p