Declan

„Hazel už tu skoro bude,“ říkám Leovi, když mu po snídani pomáhám dočistit zuby.

„Jupí, čas na pečení cukroví! Tatínku, myslíš, že je Hazel hezká?“ Několikrát zamrkám nad tím, jak náhle změnil téma.

„Ehm, ano, je. Proč se mě na to ptáš?“

„Jen tak. Hazel je hrozně hezká, tatínku. Půjdu si vzít svůj světelný meč, abych přinutil polevu k poslušnosti, jak říkala Hazel.“ Utře si ruce a já se sna