„Valerie, podívej! Není to Kaelen?“

Dvě dívky za Kaelenem nebyly nikdo jiný než Valerie a Piper, ty, které den předtím zachránil.

Piper ukázala směrem ke Kaelenovi, její hlas byl plný úžasu. Valerie následovala její gesto a její krásné oči se mírně zúžily. Opravdu je to Kaelen!

Celou noc byla neklidná, chtěla Kaelenovi poděkovat, ale nevěděla, jak se s ním spojit. Neměla na něj kontakt a ani netušila, kam zmizel. Myslela si, že už ho možná nikdy neuvidí—a přesto byl tady, na jejich škole.

„Počkat, kam zmizel?“

Během pouhého mrknutí oka se Kaelen ztratil z dohledu. Valerie na okamžik ztuhla, pak popoběhla kupředu, ale stejně ho nedokázala najít.

Čtvrtý ročník maturitní třídy se toho rána dočkal nečekaného hosta. Jakmile Kaelen vešel dovnitř, všechny zraky se upřely na něj.

„Páni, ten je roztomilý! Jak to, že jsem ho tu ještě neviděla?“

„Z jaké je třídy? Je mnohem hezčí než naši běžní školní idolové. Co dělá v naší třídě?“

Dívkám nadšeně jiskřily oči, zatímco kluci ho zlostně probodávali pohledem. Mít ve třídě jednoho školního krasavce už pro ně bylo dost těžké. A teď, když se objevil nový a ještě hezčí kluk, se mohli se svou popularitou rovnou rozloučit.

Kaelen vešel do učebny, klidný a nevzrušený pozorností. Po pouhých několika krocích mu někdo zatarasil cestu.

„Hej kámo, ty do naší třídy nechodíš, co? Hledáš někoho?“ Kluk, který stál před ním, nevypadal nijak zvlášť nepřátelsky, spíš zvědavě. Vypadal slušně, ale pod očima měl těžké kruhy, nejspíš z častého nočního ponocování.

„Oh, jsem tu na vyučování,“ odpověděl Kaelen ležérně. „Asi jsem ten novej.“

„Nový student?“ Mladík pochyboval. „Náš třídní se o ničem takovém nezmínil.“

Kaelen se slabě usmál, obešel ho a posadil se do prázdné lavice v zadní řadě.

„Počkat, ty jsi fakt v naší třídě?“ Mladík, jehož místo bylo shodou okolností vedle toho Kaelenova, byl teď zaujatý jeho chladným vystupováním.

„Jo.“ Kaelen pobaveně přikývl.

„No teda, takže tu teď ve třídě máme někoho, kdo vypadá ještě líp než Damon!“ Kluk se široce zazubil.

„Damon?“ Kaelen zvedl obočí.

„Jsi tu novej, takže je normální, že o něm nic nevíš,“ řekl chlapec. „Je nejlepší ve všem—vzhled, rodinné zázemí, známky, sport, talent—co si jen vzpomeneš, je číslo jedna! Každý rok soutěží v matematických olympiádách a vždycky vyhraje první místo. Na novoročním galavečeru si ukradne celou show pro sebe a v testech má vždycky nejlepší výsledky. Navíc je hvězdou klubu bojových umění a reprezentuje školu ve státních i celostátních soutěžích!

„Většina holek ve škole do něj blázní. Neštvavější na tom je, že on o žádnou z nich nestojí. Oči má jen pro Brielle Eastonovou, naši školní královnu. Neustále se kolem ní motá, hraje si na jejího osobního strážce a nikdo s tím nemůže nic dělat!“ Klukův výraz byl plný frustrace.

Kaelen se slabě usmál. „Zní to, že tomuhle Damonovi docela dost závidíš.“

„Závidím? Jsem naprosto rozzuřenej žárlivostí!“ Mladík se nedržel zpátky. „Kdyby vražda nebyla nelegální, už dávno bych ho odklidil. Vždyť jak může být někdo tak dokonalej?“

Kaelen se zasmál, chlapcova upřímnost mu přišla zábavná. Nedržel své myšlenky na uzdě, což bylo docela osvěžující.

Když mladík viděl Kaelenův klidný výraz, zamračil se. „Kámo, nežárlíš na něj aspoň trošku po tom všem, co jsem ti teď řekl?“

„Žárlit na něj?“ Kaelen se zasmál a zavrtěl hlavou. „Není na něm nic, co by mi připadalo obdivuhodné.“

Po celá léta Kaelen cestoval po světě a zdokonaloval své dovednosti na těch nejnebezpečnějších a nejsmrtelnějších místech. Jeho obzory už dávno překročily vše, co by jeho vrstevníci dokázali pochopit. Damon, který byl ve škole uctíván, pro něj znamenal jen další tvář v davu. Ani tisíc Damonů by se mu nemohlo rovnat.

Mladík se na Kaelena úkosem podíval a nepatrně ucukl. Ačkoli to neřekl nahlas, nemohl se ubránit myšlence, že je Kaelen plný sám sebe. Damon byl o několik tříd výš než ostatní premianti na škole, někdo, s kým nemohly soupeřit ani ostatní hvězdy jako Tristan Cross. A tenhle nový kluk se na něj díval spatra? Podle něj to byla zaslepená sebedůvěra.

Kaelen nevěnoval chlapcově reakci velkou pozornost. Místo toho se nenuceně zeptal: „Mimochodem, mohl bys mi říct něco víc o té Brielle Eastonové, jak jsi ji zmiňoval?“

Ačkoli ten kluk nebyl z Kaelenova postoje nadšený, přesto se otočil zpátky. „Brielle?“ Zasmál se a poplácal Kaelena po rameni. „Kámo, nečekal jsem, že se budeš zajímat o naši školní královnu. Máš něco v plánu?“

Kaelen lehce přikývl a nechal ho, ať si myslí, co chce. Chtěl jen zjistit, jaká je Briellina situace ve škole.

„Brielle, co? To je fakt extratřída. Není jen úchvatně krásná, ale taky je premiantka—vždycky se drží v nejlepší pětce našeho ročníku a v první padesátce v celém městě. Navíc je to talentovaná klavíristka. Tady kluci o randění s ní neustále sní!

„Na rozdíl od Valerie, další zdejší krásky, Briellina rodina není bohatá. Pochází ze skromnějších poměrů a je známá svým nenáročným, šetrným životním stylem. Proto si ti průměrní kluci myslí, že u ní mají šanci—je oblíbená u všech. Ale…“ Kluk se na Kaelena podíval s uličnickým úšklebkem. „Nedělej si falešné naděje. Je neuvěřitelně chladná a odtažitá. Dokonce i Damon u ní jen stěží získá pozornost. Nemáš u ní žádnou šanci.“

„Chladná a odtažitá?“ Kaelen s chápavým úsměvem zavrtěl hlavou. „K ostatním možná, ale ke mně ne.“

Při těch slovech se mladíkova lehká podrážděnost změnila v záblesk pohrdání. Zpočátku si myslel, že je Kaelen fajn, ale teď už jen působil arogantně. Brielle byla na škole dva roky a nikdy neprojevila zájem o žádného kluka. Myslet si, že s ním bude jiná, bylo od Kaelena prostě bláhové.

V tu chvíli se ve dveřích učebny objevila postava. Byla vysoká a štíhlá, vlasy stažené do vysokého culíku. Její čistá, nevinná krása stačila k tomu, aby vypadala jako bohyně. Její rysy byly dokonale souměrné, pleť hladká a světlá a oči jí jiskřily jako drahokamy.

Když vešla dovnitř, sledoval ji snad každý pohled v místnosti, naplněný obdivem, žárlivostí nebo láskou.

Mladíkovi vedle Kaelena se vzrušením rozzářily oči a jeho výraz se stal téměř snovým. „Je tady—Brielle Eastonová!“

Brielle tiše vešla do učebny s obyčejným batohem a posadila se doprostřed první řady, přičemž její klidné vystupování vyzařovalo nadpozemský půvab.

Kaelenovi mírně zablikalo v očích. Po několika vteřinách přemýšlení vstal, došel k Briellinu místu a zastavil se po jejím boku. Všichni ve třídě se otočili, zvědaví, co ten nový kluk udělá.

Pod pohledy všech Kaelen zničehonic natáhl ruku, jemně ji položil Brielle na hlavu a něžně a láskyplně jí pocuchal vlasy.

V místnosti zavládlo naprosté ticho.