Oblohu roztrhl ohlušující praskot. Do všech stran vyrazily prudké rázové vlny a rozvířily vzduch do spirálovitých vichřic.

Země se centimetr po centimetru trhala a praskala do pavučiny hlubokých strží.

Pod nesčetnými užaslými pohledy byla jedna postava odmrštěna vzad. Z úst jí tryskala krev, zatímco se smýkala více než sto stop po rozervané zemi. Byl to Ulric.

Vtom vzduch prořízla šmouha pohybu –