"Ahhhh!"

Vzdálenou oblohu roztrhl výkřik, když propukly prudké plameny a zbarvily obzor do ruda. Hlas to byl pronikavý a drásající, rozléhal se napříč mraky.

Dav matně rozpoznal, že ten hlas patří Ianovi, který ještě před chvílí utekl daleko do dálky. Ale co všechny vyvedlo z míry, bylo to, jak se mohl někdo, kdo už byl tisíce stop daleko – téměř na samém okraji obzoru – najednou sám od sebe vznít