Rowena

„Daphne nikdy nepřestala doufat, že se vrátíš. A kvůli ní si vyslechnu, co mi chceš říct,“ prohlašuje Iris. „Budeme mluvit samy v mém domě.“

Zaplaví mě úleva. „Děkuji, Iris.“

Zvedne ruku, aby mě zastavila. „Jen ty. On do vesnice nemůže.“

Pohled mi padne na mou ruku propletenou s tou Thorneovou a věnuji mu omluvný pohled. Zašeptá mi do ucha: „To se mi nelíbí. Pokud budeš v nebezpečí, zakřič,