Clara

Stráže mě vytáhnou z podzemního žaláře a vedou mě řadou chodeb připomínajících labyrint, takže si cestu dokážu zapamatovat jen stěží. Jdou rychle a nutí mě klusat, abych jim stačila. Nezpomalují, ale daří se mi nezakopnout, když stoupáme po schodech do patra, o kterém předpokládám, že je to první patro hradu. Chodba je tmavá, osvětlená pouze pochodněmi na stěnách.

Stěny jsou z tmavě šedého k