Cas

Nevím, jak dlouho jsem spal. Probouzím se v nemocničním křídle s obvazem omotaným kolem krku. Vzpomínka na to, jak mě Rosa pobodala keramickým střepem, mě nutí opatrně si na obvaz sáhnout. Už to nebolí, ale cítím určitou zatuhlost.

Zamrkám proti ostrému zářivkovému světlu v nemocničním pokoji. Zvuk mačkaného papíru mě přiměje pohlédnout na podlahu, kde si můj syn kreslí pastelkami na papír. Ir