Magnus

Nacházím matku venku na zahradě. Měl jsem tušení, že tu bude, obklopená okvětními lístky a zelenými rostlinami – věcmi, které ji udržují ve spojení s přírodou, po níž kožoměnci touží. Klečí a její prsty obratně vytrhávají plevel – nebo tak něco. Když se blížím, narovná se a zvedne hlavu, zatímco já se kochám jejím úsměvem.

„Kdy ses tu vzal?“ ptá se a utírá si ruce do zástěry.

Neptám se, pro