Imogen

Magnus se dočista zbláznil. Přisunu se blíž k posteli, a když zvednu třesoucí se ruku, lahvička v ní se zachvěje. „To přece nemůžeš vědět jistě. Je příliš brzy. Ještě je moc brzy.“

Pohlédne na téměř mrtvou upírku v posteli, oči dokořán a lesklé šokem i posledními záblesky velmi hlubokého spánku. „Je něco, co můžeš udělat, abys to ověřila–“

„Ještě několik týdnů ne,“ skočím mu do řeči a svírá