Gwen

Ušima mi prorazí zvuk tříštícího se skla. Burácení ohně přehluší mé smysly, tvář mi olizuje žár. Nemůžu otevřít oči kvůli kouři a můj hlas není ničím víc než přiškrceným, dusivým chrčením, jak se snažím vykřiknout Imogenino jméno.

Někdo mě popadne zezadu a táhne mě přes hořící koberec na podlaze. Kdosi mě vytáhne na nohy a přehodí si mě přes rameno, jako bych nebyla nic než hadrová panenka, p