Gwen

Magnus má saténové povlečení ve stejné tmavě modré barvě, jako jsou stěny jeho obrovské ložnice. V krbu praská oheň a sálá teplo, které se mísí se žárem pod mou kůží, když mě pomalu, bolestivě a zničujícím způsobem pomalu pokládá na postel a stahuje mi z ramen župan. Následují volná ramínka mé noční košile, sklouznou po mé kůži lehkým dotekem jako pírko, ze kterého mi po celém těle naskočí hu