Gwen

„Je opravdu nádherný,“ řekne Imogen dalšího rána, když mě doprovází do knihovny. Přejede palcem po masivním safírovém prstenu, chabě se usměje a pozvedne obočí. „Mám takový pocit, že je to navíc rodinné dědictví. Měla bys počítat s tím, že bude následovat hromada luxusních šperků.“

„Víš moc dobře, že na tomhle mi vůbec nezáleží.“ Zasměju se, když zatočíme do knihovny. Znovu sněží. Nebe je syt