**Elysia**

Běžela jsem a střílela po něm, ale byla jsem příliš daleko, abych ho zasáhla. Všechno, co mě Valerio učil o klidu a soustředění, bylo rázem pryč. Srdce mi bušilo a já se třásla. Třásla jsem se vzteky tak moc, že jsem dokázala myslet jen na to, jak zoufale na něj chci položit ruce a sledovat, jak mu z očí bolestivě vyprchává život.

*Hnusnou?*

To slovo mi stále znělo v hlavě. Znovu a znov