**Elysia**

„Ne, ne, ne, prosím, vzbuď se!“ Moje slzy mu stékaly po tváři, a bez ohledu na to, jak moc jsem volala jeho jméno, stále nereagoval.

„N-nemůžeš mě opustit… M-měli jsme tak málo času… Prosím, vrať se ke mně.“ Pořád nic. Vzlykala jsem a kolébala jeho hlavu ve svém náručí.

*Tohle přece nemohl být konec.*

„Vrať se ke mně, lásko…“ zašeptala jsem a odmítala přijmout, že držím svého mrtvého ma