Právě jsem se psychicky hroutila; věděla jsem, že tahle otázka nakonec padne, a vyhýbala jsem se jí. Možná proto jsem spala 48 hodin v domnění, že až se probudím, nebudu jí muset čelit, a teď se Declanovi nedokážu podívat do očí. V duchu svádím boj sama se sebou, jestli mu mám říct, co tohle všechno vyvolalo. Koneckonců je to můj nejlepší kamarád, jediný, kdo při mně celá ta léta stál, zaslouží si