„Ahoj.“

„Ahoj.“

Odpověděla jsem, aniž bych majiteli hlasu věnovala jediný pohled. Samozřejmě jsem věděla, kdo to je. Jen se mi do žádné konverzace s ním opravdu nechtělo...

Kroky klesaly do určité váhavosti před blížícím se dosahem.

„Můžu se posadit vedle tebe, jestli ti to nevadí?“

Zeptal se tiše. Protočila jsem panenky, než jsem se k němu otočila.

„Vážně, Declane,