(Pohled Nathaniela)

"Claro, lásko?" oslovil jsem ji opatrně. Nevěděl jsem, co mám po tom, co si navlékla prsten, očekávat.

Najednou máchla rukama ve vzduchu. Mraky se rozestoupily a slunce se prodralo skrz mraky. "Je to lepší, Nathanielu? Je vám zima z toho deště? Moc se za to omlouvám." Usmála se na mě plaše, ale v jejích očích jsem stále viděl smutek.

"Musíme jít, Claro. Mohli by nám to oplat