Pohled Ruby

Když jsem vjela na vozíku do kanceláře, Revver už tam byla. Zvedla ke mně zrak a vřele se usmála. Být s touhle rodinou je snadné; vždycky mají pro mě hřejivý úsměv, a nikdy lhostejný nebo lítostivý pohled. Nemyslím si, že by mi tady bylo tak příjemně, kdybych v očích ostatních viděla samou lítost. Sem tam záblesk smutku, to ano, ale lítost nikdy.

„Dobré ráno. Clara mi říkala, že jsi mě