Pohled Grimma

Zvednout Lauren a odnést ji do našeho pokoje bolelo.

Našeho pokoje. To zní pěkně.

Tahalo to za stehy, ale chtěl jsem ji mít v náručí. Nevrtěla se, tak nějak mě objala, opřela si hlavu o mou hruď, přímo na stehy, co jsem tam měl, a ta bolest tam, kde jí spočívala hlava, byla připomínkou, že žiju díky její statečnosti a pohotovosti.

Zahnal jsem tu myšlenku a soustředil se na to, kam j