Nějakým způsobem se mi nakonec podařilo usnout. Ani jsem si neuvědomil, že jsem se propadl do spánku, dokud mě nevzbudilo hlasité bušení z druhé strany dveří našeho hotelového pokoje.

„Ať jde do prdele,“ zabručel Gareth z vedlejší postele. Věnoval jsem mu letmý pohled, vyskočil z posedu, v němž jsem stále setrvával, a šel otevřít nesmírně otravnému Hanzovi.

Věděl jsem, že je to on, stejně ja