Nevím, co mu na to řekla, protože jsem s proudem slz řinoucích se z očí utekla z paláce a nevěděla, co jsem udělala, aby mě tolik nenáviděl.

Byla jsem tak zabraná do svých myšlenek, že jsem nevěnovala pozornost svému okolí. Otevřela jsem dveře do svého pokoje a našla Jaspera v mé posteli, s obličejem mezi Hazelininýma nohama. „Ach, má bohyně!“ vykřikla jsem a přitiskla si ruku na pusu, neschop