Dotek srsti jeho vlka mezi mými stehny a pod mýma rukama byl jemný a hedvábný, nemohla jsem si pomoct a musela jsem si proplést prsty do těch dlouhých pramenů a třít se nohama o jeho boky. Několikrát jsem zpočátku cítila, jak jeho vlk pod mým dotekem ztuhl. Pak se postupně, jak jsem jela na vlkově hřbetě a on odhodlaně běžel, ta ztuhlost uvolňovala – jeho svaly byly s každou překonanou mílí uvolně