VALERIUS

Hanzo si překřížil ruce přes svou širokou hruď a propíchl mě pohledem. "Tady si tu prdel posadíš a počkáš. Nikam nepůjdeš, dokud neřeknu, že můžeš."

Z hrdla se mi vydralo zlověstné zavrčení a vyskočil jsem ze židle. Mé pěsti se zatínaly a povolovaly, chřípí se mi rozšířilo – cítil jsem, jak se mé zvíře dere ven.

Snažil jsem se ho udržet na uzdě, protože jsem věděl, že když povolím