Pohled Valerie

Gideonova hřejivá, skořicová vůně naplnila mé smysly, ale nestačilo to na to, aby to utišilo to chvění, které mnou stále prostupovalo. Potřebovala jsem něco víc, něco hlubšího, abych uklidnila tu bouři uvnitř.

Pomalu jsem k sobě přitáhla jeho tvář, nejistá, ale plná naděje, a hledala v jeho očích jakýkoli náznak zaváhání. Rozuměl mi, jeho pohled zjihl tichým porozuměním, než se nakl