Pohled Kaelena

Přistoupil jsem k Valerii a vzal si ji do náruče i přes bodavou pochybnost, která se mi drápala do mysli. Ať už bylo pravdou nebo lží cokoliv, stále to byla má družka a já nemohl dovolit cizinci, aby mě viděl zpochybňovat její věrnost. Podíval jsem se na Xandera s tvrdostí, kterou jsem u sebe ani nepoznával.

„Dohoda padá, kupče. Nejlépe uděláš, když odejdeš, dokud máš ještě šanci,“