Kaelenův pohled

„Omlouvám se, Callume,“ zamumlal jsem, zoufalství se mi dralo do hlasu. „Přísahám, že udělám cokoliv, abych to napravil.“

Podíval se na mě, tvář smáčenou slzami, oči prázdné žalem a hněvem. „Nemůžeš ji přivést zpět, Kaelene,“ zašeptal třesoucím se hlasem. „Nemůžeš... nemůžeš to napravit. Copak to nevidíš?“ Zabořil hlavu do dlaní, tíha smutku na něj doléhala tak, až se mu ramena por