Pohled Valerie

Zatímco jsem čekala na návrat kappů, vyplavily se vzpomínky, ostré a bolestné jako trny zabodávající se mi do kůže.

„Svlékněte ji, ať vidí, co zbylo z pokrevní linie Draganovů,“ ušklíbl se tehdy Kaelen a ze slov mu čišela krutost. Vzpomněla jsem si, jak jsem tam stála, zbavená důstojnosti, a prosila o smrt jako o smilování. Odepřeli mi i to, zacházeli se mnou jako s podřadnou bytost