Pohled Valerie

Jakmile jsme byly v salonku, udělala jsem si pohodlí na gauči a nervózně čekala. Když se Alfred vrátil s Hildou, cítila jsem, jak se přese mě přelila vlna emocí. Vypadala pořád stejně, jen byla teď tepleji oblečená v tlustých, pohodlných šatech a v očích se jí leskly slzy. Sotva jsem dokázala zadržet vlastní pláč, vrhla jsem se k ní a pevně ji objala. Tiskla mě k sobě se stejnou zuř